CreWcollective

Chceš- li uspět, tvař se zdvořile, mile, soucitně se ptej na problémy, objímej se se všemi, ale nebuď přehnaně angažovaný. Buduj si svůj elitní nedostupný image!

V tuto chvíli stojíme na prahu nekonečných možností výkladu toho “okamžiku”, kdy jsme přišli o naši nevinnost. Přitom samotným spekulováním a hodnocením tohoto momentu tuto nevinnost více a více ztrácíme. Jsme donuceni složitě vysvětlovat naši aktivitu, která byla v počátku jednoduchá a impulsivní. Máme možnost opustit kruh a směr nám daný? Je hodnotné rozebírat a spekulovat o věcech, které jsou nám předurčeny a se kterými nemůžeme hnout?

z představení v La Fabrice

Přijďte se podívat před tím velkým soudem a velkoryse okomentujte ze stejného bodu nebo úplně odjinud!

„A tehdy to všechno začalo. Skončil ráj, ano. Dalo by se ale říct, že skončil ráj po ráji a na světě zůstali jen lidé. Tihle dva, Muž a Žena, stále šli. Postupně svou chůzi zrychlovali, aniž by řekli slova. Za čas něco říkat přeci jen začali. Řeč osekaná na kost, která v tu chvíli, kdy byla provozována, neměla smysl. Žena odpovídající na Mužovy otázky, zda něco cítí, tím, že se ptá ve špatný čas, to vyjádřila nejpřesněji. Ptáš se ve špatný čas!“
Dominik Melichar – Divadelní noviny